foto i text převzato z www.fotbalpraha.cz

Má za sebou dva zápasy. A před sebou hodně práce. Trenér Jan Novák vyměnil třeboradickou rezervu za áčko v Pražská teplárenská přeboru. Třicetiletý kouč poznává nové svěřence a snaží se tým plný výtečných fotbalistů zvednout. Po první výhře však přišel debakl 0:5 na hřišti Újezdu Praha 4. „Chci, abychom hráli útočně a fungovali jako tým. Věřím, že si to sedne,“ vykládal kouč po těžké porážce. Z hlasu však bylo znát nadšení a odhodlání poprat se s Třeboradicemi o úspěch.

Konec trenéra Kabyla byl poměrně nečekaný. Všechno se seběhlo poměrně rychle. Co jste říkal na to, když vás vedení oslovilo, ať převezmete A-tým?
Byl jsem překvapený, když ta nabídka přišla. Všechno jsem řešil s pány Kottem a Kloučkem. Nabídka z přeboru pro mě samozřejmě znamenala obrovskou šanci. Snad nezklamu a výsledkově i herně to bude lepší.

Váhal jste, nebo bylo okamžitě jasno, že do angažmá v přeboru jdete?
Trošku jsem o všem přemýšlel. V Třeboradicích jsem nedělal jen béčko, ale i mladší přípravku, takže v nadsázce řečeno jsem byl na fotbale víc než doma. A to mám dvě malé děti, takže nad tím jediným jsem uvažoval. Ale nakonec mi sama žena řekla, ať do toho jdu, což mi moje rozhodování ulehčilo.

Dohodli jste se do konce sezony?
Zatím je to tak, že povedu Třeboradice do konce podzimu. A pak si s vedením sedneme a všechno si vyhodnotíme, co se povedlo. Uvidíme, jaká bude spokojenost.

Začal jste proslovem k týmu?
Bylo to tak, že přišel do kabiny pan Kott a představil mě. Já nejsem příznivcem nějakých proslovů, za mě mluví odvedená práce. Tak to mám radši. Jediné, co chci, abychom fungovali dobře jako tým a táhli jsme všichni za jeden provaz.

To zní vcelku trefně. Slyšel jsem, že dvě skupiny hráčů si v Třeboradicích úplně nesedly. Cítil jste to podobně?
Jasné je, že zásah do týmu byl velký. Jedna skupina hráčů zůstala z minulé sezony a další parta přišla. Nějakou dobu prostě trvá, než si to sedne dohromady. Ale fotbalisté na vysoké úrovni v klubu jsou, o tom žádná. A co se týče dotazu: jak jsem říkal, nějakou dobu trvá, než si to sedne a já věřím, že to bude lepší a lepší. V béčku taky přišlo pět, šest kluků a povedlo se to dát dohromady.

Zvenčí to vypadá, že si dvě hráčské party úplně nesedly. Zkusíte nějaký teambuilding, nebo jste třeba zašli do hospody, kde si to mohli hráči vyříkat?
Něco máme v plánu, ale ono je to složité, když kluci chodí do práce. Ale oni se potkávají i mimo trénink, díky panu Kaprovi máme možnost regenerace, vířivky, sauna. Věřím, že i tyhle věci kluky stmelí ještě víc. A když vezmu třeba víkendový zápas, tak jsme sice vysoko prohráli, ale kluci už spolu daleko víc komunikovali a bojovali jeden za druhého.

Hned jste vsadil na starousedlíky. Vrátil jste do sestavy třeba Kadlece, který vám odvděčil gólem. Byl nažhavený?
Určitě. Každý trenér jde k týmu s nějakou představou, má svoje hráče. Já o Kadlecovi dobře vím, táhne tým, střílí góly, přihrává. Bojuje za Třeboradice, rád jsem ho do sestavy vrátil.

Začali jste výhrou nad Uhelnými sklady. Ulevilo se vám?
No jasně, že ano. A moc. Věděli jsme o problémech Uhelných skladů, že jich chodí na utkání méně. Ale věřil jsem, že náš výkon bude ještě lepší. Myslím, že nám uškodil terén. Máme technické hráče a tady jsme hráli jinak.

Na půdě Újezdu Praha 4 se ale na úspěch nepovedlo navázat. Dostali jste pět branek. Proč?
První poločas byl z naší strany velmi slušný. Po první inkasované brance jsme se zvedli a výkon, který jsme předváděli mezi desátou a pětačtyřicátou minutou, odpovídal mým představám. Trefili jsme břevno, byly tam i další možnosti. Věřím, že kdybychom srovnali, tak…

Jenže jste nevyrovnali a nakonec váš tým inkasoval pět branek.
Do druhého poločasu jsme šli s tím, že na soupeře vletíme. Místo toho jsme ale rychle dostali druhý gól. A pak třetí. Následně jsme ještě nedali penaltu. Od té chvíle už jsme byli v křeči.

Trochu to vypadá, že výkyvy, které Třeboradice trápí, mohou pokračovat. Nebojíte se toho?
Věřím, že se to vyladí. Tým poznáváme za pochodu.

V čem by se pod vaším vedením měly Třeboradice měnit?
Mám rád útočný fotbal. Budu taky chtít, abychom po ztrátě míče chtěli okamžitě balon získat zpátky, což je hodně fyzicky náročné. Ale chtěl bych, aby byla naše hra taková. Fyzicky je tým připravený dobře. Chtěl bych, abychom byli na trávníku dominantní.

Zvládnete při tom všem zapojovat více mladších hráčů? To byl jeden z důvodů, který vyřklo vedení klubu a měl hrát roli při konci trenéra Kabyla…
Na to dojde, až tým poznám a vyhodnotíme si hráče. Víme, že jsou u nás hodně zkušení kluci, co hráli výš. A někteří byli i v lize. Jasně, že je tam Pavel Grznár, ale když ho vidíte na hřišti, tak on jako nejstarší běhá nejvíc. A ještě má vynikající kopací techniku. Takže trenér může být rád, že takového hráče v týmu má. A co se týče mladších kluků, hráče béčka znám. Oni dobře vědí, že vize zapojovat mladší hráče tady je, takže to záleží i na jejich výkonech.

Do konce podzimu zbývají čtyři kola. Kde byste rád viděl Třeboradice během zimy?
Určitě co nejvýše, zvláště když padají čtyři týmy. Máme devatenáct bodů a nevypadá to zle. Ale musíme dál makat. Je to vyrovnané a když třeba prohrajete dvě utkání, hned se v tom plácáte. Musíme se mít na pozoru. Čekají nás teď zápasy s béčky, které mohou mít posily. Ale věřím, že se týmu bude dařit.

Má za sebou dva zápasy. A před sebou hodně práce. Trenér Jan Novák vyměnil třeboradickou rezervu za áčko v Pražská teplárenská přeboru. Třicetiletý kouč poznává nové svěřence a snaží se tým plný výtečných fotbalistů zvednout. Po první výhře však přišel debakl 0:5 na hřišti Újezdu Praha 4. „Chci, abychom hráli útočně a fungovali jako tým. Věřím, že si to sedne,“ vykládal kouč po těžké porážce. Z hlasu však bylo znát nadšení a odhodlání poprat se s Třeboradicemi o úspěch.

Konec trenéra Kabyla byl poměrně nečekaný. Všechno se seběhlo poměrně rychle. Co jste říkal na to, když vás vedení oslovilo, ať převezmete A-tým?
Byl jsem překvapený, když ta nabídka přišla. Všechno jsem řešil s pány Kottem a Kloučkem. Nabídka z přeboru pro mě samozřejmě znamenala obrovskou šanci. Snad nezklamu a výsledkově i herně to bude lepší.

Váhal jste, nebo bylo okamžitě jasno, že do angažmá v přeboru jdete?
Trošku jsem o všem přemýšlel. V Třeboradicích jsem nedělal jen béčko, ale i mladší přípravku, takže v nadsázce řečeno jsem byl na fotbale víc než doma. A to mám dvě malé děti, takže nad tím jediným jsem uvažoval. Ale nakonec mi sama žena řekla, ať do toho jdu, což mi moje rozhodování ulehčilo.

Dohodli jste se do konce sezony?
Zatím je to tak, že povedu Třeboradice do konce podzimu. A pak si s vedením sedneme a všechno si vyhodnotíme, co se povedlo. Uvidíme, jaká bude spokojenost.

Začal jste proslovem k týmu?
Bylo to tak, že přišel do kabiny pan Kott a představil mě. Já nejsem příznivcem nějakých proslovů, za mě mluví odvedená práce. Tak to mám radši. Jediné, co chci, abychom fungovali dobře jako tým a táhli jsme všichni za jeden provaz.

To zní vcelku trefně. Slyšel jsem, že dvě skupiny hráčů si v Třeboradicích úplně nesedly. Cítil jste to podobně?
Jasné je, že zásah do týmu byl velký. Jedna skupina hráčů zůstala z minulé sezony a další parta přišla. Nějakou dobu prostě trvá, než si to sedne dohromady. Ale fotbalisté na vysoké úrovni v klubu jsou, o tom žádná. A co se týče dotazu: jak jsem říkal, nějakou dobu trvá, než si to sedne a já věřím, že to bude lepší a lepší. V béčku taky přišlo pět, šest kluků a povedlo se to dát dohromady.

Zvenčí to vypadá, že si dvě hráčské party úplně nesedly. Zkusíte nějaký teambuilding, nebo jste třeba zašli do hospody, kde si to mohli hráči vyříkat?
Něco máme v plánu, ale ono je to složité, když kluci chodí do práce. Ale oni se potkávají i mimo trénink, díky panu Kaprovi máme možnost regenerace, vířivky, sauna. Věřím, že i tyhle věci kluky stmelí ještě víc. A když vezmu třeba víkendový zápas, tak jsme sice vysoko prohráli, ale kluci už spolu daleko víc komunikovali a bojovali jeden za druhého.

Hned jste vsadil na starousedlíky. Vrátil jste do sestavy třeba Kadlece, který vám odvděčil gólem. Byl nažhavený?
Určitě. Každý trenér jde k týmu s nějakou představou, má svoje hráče. Já o Kadlecovi dobře vím, táhne tým, střílí góly, přihrává. Bojuje za Třeboradice, rád jsem ho do sestavy vrátil.

Začali jste výhrou nad Uhelnými sklady. Ulevilo se vám?
No jasně, že ano. A moc. Věděli jsme o problémech Uhelných skladů, že jich chodí na utkání méně. Ale věřil jsem, že náš výkon bude ještě lepší. Myslím, že nám uškodil terén. Máme technické hráče a tady jsme hráli jinak.

Na půdě Újezdu Praha 4 se ale na úspěch nepovedlo navázat. Dostali jste pět branek. Proč?
První poločas byl z naší strany velmi slušný. Po první inkasované brance jsme se zvedli a výkon, který jsme předváděli mezi desátou a pětačtyřicátou minutou, odpovídal mým představám. Trefili jsme břevno, byly tam i další možnosti. Věřím, že kdybychom srovnali, tak…

Jenže jste nevyrovnali a nakonec váš tým inkasoval pět branek.
Do druhého poločasu jsme šli s tím, že na soupeře vletíme. Místo toho jsme ale rychle dostali druhý gól. A pak třetí. Následně jsme ještě nedali penaltu. Od té chvíle už jsme byli v křeči.

Trochu to vypadá, že výkyvy, které Třeboradice trápí, mohou pokračovat. Nebojíte se toho?
Věřím, že se to vyladí. Tým poznáváme za pochodu.

V čem by se pod vaším vedením měly Třeboradice měnit?
Mám rád útočný fotbal. Budu taky chtít, abychom po ztrátě míče chtěli okamžitě balon získat zpátky, což je hodně fyzicky náročné. Ale chtěl bych, aby byla naše hra taková. Fyzicky je tým připravený dobře. Chtěl bych, abychom byli na trávníku dominantní.

Zvládnete při tom všem zapojovat více mladších hráčů? To byl jeden z důvodů, který vyřklo vedení klubu a měl hrát roli při konci trenéra Kabyla…
Na to dojde, až tým poznám a vyhodnotíme si hráče. Víme, že jsou u nás hodně zkušení kluci, co hráli výš. A někteří byli i v lize. Jasně, že je tam Pavel Grznár, ale když ho vidíte na hřišti, tak on jako nejstarší běhá nejvíc. A ještě má vynikající kopací techniku. Takže trenér může být rád, že takového hráče v týmu má. A co se týče mladších kluků, hráče béčka znám. Oni dobře vědí, že vize zapojovat mladší hráče tady je, takže to záleží i na jejich výkonech.

Do konce podzimu zbývají čtyři kola. Kde byste rád viděl Třeboradice během zimy?
Určitě co nejvýše, zvláště když padají čtyři týmy. Máme devatenáct bodů a nevypadá to zle. Ale musíme dál makat. Je to vyrovnané a když třeba prohrajete dvě utkání, hned se v tom plácáte. Musíme se mít na pozoru. Čekají nás teď zápasy s béčky, které mohou mít posily. Ale věřím, že se týmu bude dařit.

[addthis tool="addthis_inline_follow_toolbox"]